Odpolitizování městských akciovek se nekoná, naopak...

Bylo to tématem několika volebních programů, mimo jiné i Změny pro Liberec, která nyní v Liberci vládne spolu s ANO. O co se jedná? Jde o změny řízení městských akciových společností. Několik stran si jako jednu ze svých programových priorit vytknulo přechod městských firem na tzv. německý model řízení.

Současný stav je takový, že představenstvo i dozorčí rada jsou jmenovány valnou hromadou společnosti, kterou je v případě stoprocentně vlastněných městských firem Rada města. Představenstvo strategicky řídí společnost a rozhoduje o všem, co není svěřeno do kompetence ředitele, kterého také představenstvo jmenuje. Dozorčí rada pak vykonává v podstatě jen svou zákonem danou minimální roli, tj. schvaluje účetní závěrku společnosti a plní svoji kontrolní roli. Oproti tomu v takzvaném německém modelu se role dozorčí rady významně posiluje. Pouze ona je jmenována valnou hromadou, přebírá na sebe zodpovědnost za strategické řízení společnosti a především jmenuje představenstvo, většinou sestavené z managementu společnosti. A právě k tomu mají v městem stoprocentně vlastněné akciovky v Liberci dospět. Z tiskové zprávy, kterou ve středu 7. ledna město vydalo vyplývá, že postup bude následující. V Technických službách, Liberecké IS a Sportovním areálu Ještěd byla jmenována nová představenstva podle dosavadního modelu, která mají od valné hromady mimo jiné za úkol provést společnosti procesem transformace na německý model řízení. Představa je taková, že k určitému datu budou odvoláni současní ředitelé společností a do této doby budou vypsána a realizována výběrová řízení na funkce ředitelů. Ve výběrové komisi budou zastoupeni z 50% členové koalice (politici) a zbylých 50% budou tvořit zástupci opozice (opět politici),  zástupce zaměstnanců, personalista a externí odborník v oblasti působnosti firmy. Pominu-li zástupce opozice a zaměstnanců, tak se musím ptát – kdo určí, kdo je tím vhodným personalistou a externím odborníkem a hlavně, kdo ho bude jmenovat do výběrové komise? No, bude to nejspíš Rada města v působnosti valné hromady či současné představenstvo – oba orgány sestavené (většinově) ze zástupců současné koalice. Tedy opět politici. Komise většinově sestavená z politiků či zástupců politických subjektů a „odborníků“ určených opět zástupci koalice vybere ředitele, který by se nejspíš měl stát i předsedou budoucího představenstva. Kdo a jak bude vybírat zbývající členy představenstva (podle zákona musí být minimálně tři), o tom koalice zatím mlčí. Budou se opět dělat výběrová řízení? Buď se členy představenstva stanou někteří další manažeři akciovek podřízení řediteli. Pak by ale v této logice i oni měli být vybráni v rámci výběrového řízení i proto, že mají zastupovat zájmy města jako akcionáře. A nebo to budou na základě výběrového řízení vybraní „odborníci“, které opět vybere politicky sestavená výběrová komise s většinou koalice. K žádnému odpolitizování představenstev tedy nedojde a v tom prvním případě dokonce dojde ještě k tomu, že i management mimo ředitele bude dosazen politicky – tudíž jde o zhoršení proti současné praxi.

Celá věc má ještě jeden podstatný aspekt, o kterém se příliš nemluví. Totiž skutečnost, že statutárním orgánem i v německém modelu stále zůstává představenstvo. To sice posílí míru zodpovědnosti minimálně u ředitele společnosti, ale zároveň to výrazným způsobem snímá odpovědnost z politiků dosazených do dozorčí rady, která si ale v představě vedení města usurpuje rozhodnutí strategická. A to jsou ta, která ve svém důsledku mohou společnost poškodit nejvíce. Ručit za ně celým svým majetkem v dozorčí radě ale nebudou. A takovou zodpovědnost stávající politicky jmenovaná představenstva měla. Bylo to tak v pořádku.

Když si to vše shrnu, tak skutečně nevidím jediný důvod k tomu, aby městské společnosti přecházely na německý model. Důsledkem bude především snížení míry zodpovědnosti politiků za chod městem vlastněných společností a kdo jiný by měl prosazovat zájmy města něž zvolení politici nebo jimi jmenovaní zástupci, za které si jednotlivé politické subjekty nesou svůj díl odpovědnosti.

Změna formy řízení městských akciovek skutečně nutná není a připravované změny mají spoustu úskalí, více negativ a méně pozitiv. Kvalitativní posun fungování městských firem to nepřinese, nehledě na nákladnost celého procesu. Možná by bylo lepší zabývat se skutečnými problémy městských firem a nehledat je tam, kde nejsou.